"Je třeba začít pastou a vymačkat ji na kartáček. Nesmírně příjemný pocit, měl bych to dělat často, ale člověk se musí včas zarazit, ta bílá pasta zpočátku udělá mlask, nafoukne se jako bublina, ale potom vyleze celá, jako le serpent duidanse. Pasta má znamenitou chuť. Tak tohle jsou tedy chuti: něco, co tě hladí po jazyku, ale i po patře, ovšem zdá se, že chutě registruje jazyk. Chuť máty – y la hierbabuena, a las cinco de la tarde… Rozhodl jsem se udělat to, co v takových případech dělají všichni, rychle a bez velkého rozmýšlení: vyčistil jsem si zuby nejdřív nahorua dolů, potom zleva doprava a pak krouživě. Je zvláštní cítit štětiny, jak vnikají mezi dva zuby, myslím, že od nynějška si budu čistit zuby každý den, je to krásné."

Umberto Eco
Tajemný plamen královny Loany